Dny po Cobainově smrti

První z party kolem mě to tehdy věděl hudební manažer Jirka Buřič. Měl tu výhodu, že v pátek 8. dubna večer byl doma a díval se na televizi. Protože tehdy nebyly mobily a nejásal tu příliš internet, my ostatní jsme byli na různých jiných akcích bez informace. V sobotu 9. dubna ráno mě poměrně brzy vzbudil telefonem a pokleslým hlasem se mě zeptal, jestli už to vím. Zemřel Kurt Cobain.
O několik hodin později se rozpoutaly různé diskuze a spousta rockerů tenkrát hltala z rádií a televizí všechny informace, které by okolnosti Cobainovy smrti jakkoli přibližovaly. Simon, zpěvák skupiny Kurtizány z 25. Avenue, před odjezdem své formace na koncert do Žatce se slzami v očích podotkl, že večer bude hrát pro Cobaina.
Koncert v pražském Rock Café byl v sobotu 9. dubna 1994 rovněž zasvěcen Cobainovi. Z reproduktorů hrála Nirvana a kamarádky si tiše plakaly na rameni. Na pódium se nikomu nechtělo, muzikanti neměli chuť hrát. Pilo se na Cobaina, nemluvilo se o ničem jiném a i tvrdí chlapi české rockové scény cítili, že je to mizerný den.
V neděli jsem měl sraz se skupinou Plexis. Dorazil ale jen její manažer Honza Krejča. Zbytek prý den předtím zapíjel Cobainovu smrt a ještě nevstal. Anebo možná ještě zapíjel.
V pondělí se v redakci Bang!u, hudebního časopisu, v němž jsem tenkrát pracoval, zastavil novinář Jirka Moravčík. Řekl, že podle čínských proroctví v roce 1994 zemřel hodně slavných lidí. Byl duben a na seznamu mrtvých byl už celý měsíc Karel Kryl.



Komentáře [ 1 ]

  • Jorry Ostruhoň napsal:

    Také jsem se ožral!!!…A ožeru se zas!!!…

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)