Peter Aristone se před hosty snažil

Petr Aristone je slovenský zpěvák, který v minulých letech účinkoval v experimentálním rockovém kvartetu Personal Signet a v poprockové kapele Popcorn Drama, s níž v roce 2011 vydal album a předskakoval na vystoupeních zpěvačky Anastacie v Praze, Bratislavě a Budapešti.
Třiatřicetiletý Aristone, který toto umělecké jméno přijal později, se následně vydal na sólovou dráhu. Napsal několik popových písniček, spojil se s producentem Gregem Haverem a odjel za ním do britského Tetbury (odtud název jeho alba), aby společně nahráli jeho první sólový počin 19 Days In Tetbury.
S písničkami, na kterých se podílel se švédskou zpěvačkou Emmou Ejwertz, už k nahrávání odjel. Ve studiu ale mezi řečí zmínil, kterou z hudebních postav současnosti obdivuje, a producent mu pomohl pozvat dvě z nich k natáčení.
V první skladbě na kolekci proto velmi nenápadně hostuje James Dean Bradfield, zpěvák a kytarista velšských Manic Street Preachers. Zahrál v ní sólo a zpívá ve vokálech, nepozornému jedinci jeho hlasová účast nicméně snadno unikne.
Přítomnost členky Spice Girls Melanie C ale přehlédnout nelze. Hostuje v jedné z nejlepších písniček na albu Cool As You, která má v sobě (paradoxně) naléhavost skladeb Manic Street Preachers a ve zpěvu Melanie C krásné podání ženy, která je v našich končinách zbytečně podceňovaná. Její sólová alba přitom patří k tomu nejlepšímu, co kdo ze sestavy Spice Girls mimo kapelu udělal.
Peter Aristone složil přinejmenším velmi slušné melodie. Parametry hitů splňuje například Sunlight, která má svěží letní motiv hned v úvodním riffu a zcela chytře se o něj opírá i nadále, také zadumaná Movin’ On či akustickou kytarou uvedená Tonight. Album má nadto velmi dobrý zvuk, instrumentální výkony na něm jsou velmi funkční, produkce skladeb má solidní parametry, jejich aranže také.
Aristone má ale jednu nevýhodu. Jeho zpěv není ničím zvláštní. Nemá v sobě onen faktor X, který by jej předurčil k tomu, že dokáže zaujmout.
Proto se musí o přízeň poctivě poprat, což v době povrchního přijímání hudby a při degradaci popu do pozice jakéhosi soundtracku k životu plnému jiných starostí bude velmi složité.
Základní vklad k tomu, aby se mu zaujmout podařilo, je však dobrý.

Peter Aristone: 19 Days In Tetbury
Brain Zone, 49:16
Hodnocení: 70%

(Tato recenze vyšla 22. dubna 2014 v deníku Právo)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)