Zavřu oči a vidím krásnou Ivetu Bartošovou

V úterý 29. dubna jsem měl na třináctou hodinu naplánovaný rozhovor s Michalem Hrůzou. Protože jsem byl v pořadí, čekal jsem v ústraní. Chvíli před třináctou za mnou přišla Štěpánka Batíková z Universal Music a zeptala se mě, co tomu říkám. Vůbec jsem nevěděl, co má na mysli. Když mi řekla, že zemřela Iveta Bartošová, reagoval jsem, a stydím se za to hluboce, dost podrážděně. Jednak jsem to považoval za vtip a druhak jsem měl už několik let plné zuby nedobrovolného nahlížení do soukromí téhle kdysi dobré zpěvačky, ke kterému jsem byl na každém kroku nepřímo nucen díky idiotské práci některých svých bulvárních ne-kolegů.
Za chvíli mi došlo, že to není vtip, stejně jako to, že někteří moji ne-kolegové z bulvárních letek dělali všechno pro to, aby k něčemu takovému došlo. Jako novináři mi bylo a pořád ještě je stydno.
Za chvíli se přišoural Michal Hrůza. Byl ve stejném šoku jako já a po chvílích hledání správných slov jsme se shodli na tom, že ani jeden nebudeme schopni rozhovor udělat. Zavoláme si někdy příští týden, to už budou emoce zklidněné.
S Ivetou Bartošovou jsem se setkal vlastně jenom jednou. Někdy v roce 2005 jsem za ní byl ve studiu kdesi za Prahou, kde natáčela nějaké nové písničky. Byla zvláštní. Opravdu krásná, milá, přitom tak nějak nesvá, nervózní, bezbranná. Její obličej byl pokryt výraznou vrstvou make-upu. To je to, co mi dnes vytanulo na mysli jako první – její make-up.
Pouštěla mi své nové písničky a dávala jim velké šance. Bylo evidentní, že svou práci miluje, takže vlastně patřila mezi ty šťastné, kteří ve svém životě dělají to, co je baví.
Rok na to ohlásila tvůrčí pauzu a začalo martyrium, v němž jako slabá bytost bojovala proti bulváru, špatným přátelům a svým slabostem.
Když zavřu oči, vidím zase make-up na jejím obličeji. Vidím ale i to, jak byla krásná, a vzpomínám, jak velký talent měla.
Lidé by neměli být dohnáni k tomu, aby skončili se životem.



Komentáře [ 1 ]

  • lukas lexman napsal:

    od malička jsem Ivetu,imaginárně miloval!!! a myslím,že nikdy nepřestanu,i svým dětem o ní budu vyprávět. moc mně mrzí,že to takhle skončilo,ale budu vzpomínat jen na to dobré! jak se má, a sluší!sbohem Ivet!

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)