Humor vpravdě chlapácký, až špeky jančí

Pryč jsou časy, kdy tvůrci televizních zábavných pořadů oslovovali humoristy v pravém smyslu slova a tlačili je k tomu, aby připravili program či nápad, kterým diváky zaručeně pobaví. Domnívám se, že někdy do roku 2000 to humoristé brali jako výzvu, potili se ve vlastní šťávě a své nápady premiérově zkoušeli na nejbližších lidech, nejčastěji členech rodiny. Když neobstály, putovaly nápady do stoupy a humorista pracoval v šeru svého pokojíku dál.
Po roce 2000 se na televizních obrazovkách začaly objevovat zábavné pořady, které prozradily absolutní impotenci svých tvůrců, respektive absolutní impotenci všech, kteří je na obrazovku zařadili, řediteli stanic počínaje a moderátory konče.
Už před časem, když byl ještě vlajkovou lodí České televize, si moderátor-celebrita Jan Kraus zval do programu jako třetího hosta údajně zajímavou osobnost. V praxi to ale často byli lidé, kterým osud nenadělil mnoho rozumu, nicméně dělali ve svém životě cosi kuriózního. Vzpomínám na účast jakéhosi slovenského kulturisty, který vyhrál, co se jen dalo, ve studiu ale nebyl schopen vypotit jednoslabičné slovo. Kraus se nicméně dobře bavil, a s ním i jeho poddaní v roli diváků. Byla to smutná diskvalifikace moderátora i celého pořadu, který je dodnes výlučný tím, že se v něm nic zajímavého nedozvíte, protože se v něm jenom nazdařbůh plácá.
Jak jsem už naznačil, sledovanost byla, a tak se rozumem málo dotčení lidé stávali součástí dalších pořadů. V české verzi Krampolovy pitomosti Nikdo není dokonalý už to začínalo být normou. Mezi zpovídanými respondenty byli většinou troubové, kteří přímo úměrně výši svého IQ říkali nesmysly a národ se na jejich účet bavil.
Možná to není potřeba zmiňovat, ale lidé, kteří jsou hloupí, nejsou hloupí schválně. Prostě někdo dostal, a někdo ne – tak to chodí.
Aktuální slovenská verze pořadu Nikdo není dokonalý je už vysloveně hnůj. Zpovídaní jsou v podstatě především primitivové, lidé informacemi nepolíbení, přičemž mnozí z nich museli všechen svůj um soustředit na to, aby vůbec přežili. Přesto je tvůrci slovenské verze pořadu Nikdo není dokonalý zpovídají a z jejich pohledu je to jistě totální řachanda. Tlustý moderátor se ve studiu směje tak, že se mu špeky klepou v rytmu metalcoru, diváci se za břicho popadají a i mnohdy inteligentní hosté se zubí ostošest, protože to mají ve scénáři a mají za to honorář, v horším případě jim to přijde vtipné.
Kdo si bude dělat legraci z lidí, kterým nebylo dáno, měl by skončit v pekle. Anebo na ulici, kousíček od okamžiku, kdy mu rupne v kouli a udělá nějakou pitomost, protože prostě není schopni vymyslet, jak si v dané situaci poradit.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)