Iron Maiden hřáli víc než slunko

Loni v červenci vystoupili britští Iron Maiden na fotbalovém stadiónu Slavie v Praze. Pršelo a koncert to byl všelijaký. V neděli dorazili v rámci stejného turné na brněnský Velodrom. Deset tisíc diváků jej naplnilo po okraj a muzikanti v nich na oplátku svým výkonem umocnili horkost, kterou přes den vyvolalo ostré slunko.
Maiden England World Tour přináší nejslavnější skladby kapely, které vznikly, při vší úctě k pozdější tvorbě, již v osmdesátých letech minulého století. Koncerty stojí na písničkách z alb Iron Maiden (1980), Killers (1981), Number of the Beast (1982), Piece of Minds (1983), Powerslave (1984), Somewhere in Time (1986), Seventh Son of a Seventh Son (1988) a málu výjimkách (Fear of the Dark), čímž mapují dobu, kdy spolu s dalšími psala historii nové vlny britského heavy metalu.
Zatímco v Praze byl po zvukové stránce začátek koncertu velmi nevydařený, v Brně na to šestice vlétla od začátku s elánem a dobrým zvukovým základem, a tak hned vyvolala v publiku bouřlivé ovace, které do konečné fáze koncertu gradovaly.
Zpěvák Bruce Dickinson stále bezpečně ovládá svůj hlas i mimořádně osobitý a nenapodobitelný výraz, tři kytaristé se střídali v sólech i riffech, baskytarista Steve Harris svým nástrojem mnohdy udával melodickou linku skladeb a hra bubeníka Nicko McBraina připomínala palbu ze samopalu.
Iron Maiden prostě přijeli ve výborné formě, a to ještě svůj dvojhodinový výkon doprovázeli neustálým pohybem na pódiu, výskoky a kytarista Janick Gers i originálními pohybovými kreacemi. Zmínit je to třeba proto, že všem členům Iron Maiden již bylo pětapadesát let, pročež je na místě před jejich divokou energií smeknout.
Na obří scéně se za jejich zády střídala jak plátna, připomínající dobu vzniku písniček, tak se v zadní části pódia objevovaly různé postavy i maskot Eddie a pomáhaly dotvořit atmosféru skladeb. Seven Son of A Seventh Son, jednu z nejskvělejších, dohrála skupina dlouhou náladovou pasáží, ve kterém potvrdila přirozený smysl pro rytmické zvraty a tempové změny.
Vyrazit na turné se skladbami z osmé dekády minulého století byl skvělý nápad, který diváci na mnoha místech světa oceňují velkým zájmem. Novější písně si prý Iron Maiden nechali na příští turné, a tak pokud přijmeme koncepci večera a promineme pár vokálních nesrovnalostí a zpočátku přece jenom trochu méně jasný zvuk, byl to znamenitý koncert.

Iron Maiden
Velodrom, Brno, 8. června
Hodnocení: 90%

(Tato recenze vyšla 9. června 2014 na serveru Novinky.cz)



Komentáře [ 1 ]

  • LN napsal:

    Zvuk byl místy více než nejasný! Dickinson – odpustil bych mu, při jeho věku, menší pohyb na podiu za větší soustředění na zpěv. Na IM (mám rád, obdivuji) jsem šel hlavně proto, abych skladby slyšel zahrát novodobě, ne z magnetických pásek, které „“už v době nahrávání byly ohrané“". Některé písně se hlavně kvůli zvukařům nepovedly, a připadalo mi, že mu záměrně stahují mikrofon… (v místech kde dělá blbosti místo zpívání???). No a obdivuji je, že jim (navenek) z hraní starých pecek stále dokola po těch letech nehrabe. Show jinak dobrá.

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)