Posel nedobrých zpráv, i to je pro mě Rock for People

Bylo by divné, kdyby na letních hudebních festivalech nedocházelo k nějakým časovým posunům způsobeným kalamitou nebo zpožděním umělce. Stává se to i na Rock for People a vždycky je to trochu nepříjemné.
Osobní přiznání: nějakých patnáct let jsem Rock for People moderoval. Před několika lety ale pořadatelé moderátorský post zrušili, a tak na festival jezdím, aniž bych se na tento akt jakkoli připravoval.
Před dvěma lety smetla Festivalpark v Hradci Králové bouře a způsobila, že při nejlepší vůli ze strany pořadatelů i umělců nebylo možné, aby tehdy hlavní hvězda, skupina Faith No More, na mokrém a rozhašeném pódiu vystoupila.
Pořadatelé mě v té šlamastyce požádali, jestli bych zrušení jejího koncertu, jako bývalý moderátor festivalu, sdělil z pódia divákům. Měl jsem strach. Pod pódiem bylo sedm tisíc zmoklých lidí a já jim měl říct, že největší hvězda akce nezahraje. Protože ale znali situaci, vzali to s respektem a nakonec po sdělení špatné zprávy ještě zatleskali. Nepřiletěl ani jeden kelímek od piva, ani jeden kámen, ani jiný předmět.
Ve čtvrtek 3. července odpoledne jsem dorazil na Rock for People v relativně dobré náladě a pořadatelé mě hned uvedli do reality. Steven Seagal se zapomněl ve Francii, respektive došlo k nějakému trablu na letišti, a on přiletí později. Požádali mě, abych předstoupil před asi osm tisíc zatím přítomných diváků na dvou hlavních pódiích a celou věc jim oznámil s tím, že Seagal zahraje, ale až o půl noci, nebo třeba trochu déle, podle toho, jak dorazí.
Když jsem z hlavního pódia lidem tuto zprávu sděloval, asi sedm jich řvalo, že je to hanba. Zřejmě měli na mysli to Seagalovo zpoždění – doufám. Zbytek mlčel a poté, co jsem poděkoval za pochopení, asi třicet lidí zatleskalo.
Mimochodem, před několika lety se na Rock for People čekalo více než půl hodiny na to, až na pódium nastoupí britští The Prodigy. Areálem se nesla fáma, že muzikanti čekají v šatně na to, až jim začnou účinkovat návykové látky, které do sebe před koncertem naládovali. Já byl pořadateli kontaktován, abych v případě ještě delšího zdržení dvaceti tisícům diváků z pódia sdělil, že The Prodigy jsou na místě, a… a teď si něco vymysli.
Naštěstí za pět minut nastoupili a mně spadl kámen ze srdce.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)