Mamma Mia! zatím na půl plynu

Ještě několik představení bude potřebovat česká verze slavného muzikálu s písněmi skupiny ABBA Mamma Mia!, aby stálo za to vidět ji podruhé. Řada věcí se musí usadit, řada detailů dopilovat a celý tým se bude muset lépe popasovat s akustikou sálu, stejně tak s obrovským pódiem. V pátek měla v Kongresovém centru v Praze premiéru.
Slavný muzikál, který napsala britská dramatička Catherine Johnsonová, měl premiéru v roce 1999. Dvacetiletá Sophie pozve na svou svatbu na fiktivní řecký ostrov tři muže, o nichž si podle zápisků v deníku své matky Donny myslí, že by mezi nimi mohl být její otec. Trojice Harry, Bill a Sam se tedy setká nejenom s ní, ale i s bývalou popovou zpěvačkou Donnou, se kterou každý z nich prožil romantický vztah a každý z nich k němu přistupuje po svém. Je to prostý příběh odehrávající se v malebném prostředí prosluněného ostrova.
Jeho pražské provedení bylo tvůrci situováno na obrovské pódium sálu Kongresového centra, do kterého se sice vejde spousta diváků, což odpovídá ambicím díla, nicméně na ploše jeviště se špatně hraje divadlo a muzikál ještě hůř. V prostoru se totiž často ztrácí ten z účinkujících, který právě hovoří či zpívá, a tak pokud k tomu nepoužívá nápadných gest, trvá chvíli, než divák zorientuje a očima jej najde.
Obvyklým problémem tak obrovského sálu je akustika. Při páteční premiéře si neomylně vzala daň, což jde na vrub úvodního představení, při kterém se obvykle objevují detaily, které při zkouškách v prázdném sále zůstávají skryty. A tak byl zvuk nevyrovnaný, hlasy zpěváků znějící z pódia rovněž, všechno to chvílemi vypadalo spíš jako zvuková zkouška, a byť písničky skupiny ABBA srší energií a silou, působily v té atmosféře unaveně.
Zpěváci zřejmě na pódiu neslyšeli dobře to, co zpívají, a často měli k intonační dokonalosti velmi daleko, zvláště pak zpívalo-li jich více najednou. Když pěli jednotlivci, znělo to sofistikovaněji. Pochvalu za zpěv si zaslouží zejména Petra Vraspírová v roli Sophie, Radka Fišarová v roli Tanyi a Hana Křížková jako Rosie, kus dobré práce odvedli i Petr Kolář jako Bill a Tomáš Trapl v roli Harryho.
Alena Antalová v roli Donny a Jiří Langmajer jako Sam zvládli své pěvecké party obstojně, zářili nicméně jako herci a svými výkony vetkli muzikálu charakter přirozenosti. Navíc se obešli bez takzvaného přehrávání, o které si velké jeviště přímo říkalo a jemuž někteří ostatní víceméně podlehli.
Oporou premiéry byl živý orchestr, který se hudebních partů ujal s přehledem a profesionálním klidem, sbor, jenž držel pěveckou složku v důstojné pozici, byť často poněkud osamocený, company, jež se dobře starala o to, aby mělo tak obrovské pódium pro představení využití, a funkční scéna, která dobře vystihovala romantiku řeckého ostrova a při přestavbě nebrzdila spád příběhu.
Překvapivě dobře vyznívají i české verze textů původně anglicky zpívaných písniček. Adam Novák v nich zachoval klíčová sousloví v původním jazyce, zbytek převedl do srozumitelné češtiny, a přestože tu a tam klopýtl o klišé, nedokonalé nafrázování či laciný rým, jeho texty muzikálu neublížily.
Až se tedy bude hrát Mamma Mia! za měsíc a tvůrci i účinkující budou přesně vědět, co mohou od sebe, prostoru i jeho akustiky čekat, bude to možná tak zábavné, jak by být mělo.

Mamma Mia!
Režie Antonín Procházka, překlad a české tetxy Adam Novák, kostýmy Roman Šolc, scéna Radek Havlíček. Premiéra 12. prosince, Kongresové centrum Praha
Hodnocení: 60%

(Tato recenze vyšla 13. prosince 2014 na serveru Novinky.cz)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)