Queen, Lambert a rozkouskovaný koncert

Britská skupina Queen se správně rozhodla, že bude své z velké části kvalitní, povedené a legendární písničky zpívat dál. Po smrti Freddieho Mercuryho přišlo období s Paulem Rodgersem, z něhož ale většina fanoušků až tak nadšená nebyla, a nyní je kapela na pódiích s americkým zpěvákem Adamem Lambertem. Toho si fanoušci zjevně oblíbili.
Kapela ho objevila v deváté sérii soutěže American Idol v roce 2009 a brzy vzniklo mezi ní a Lambertem pevné umělecké přátelství. První společné turné spolu podnikli v roce 2012 a nyní se vrátili na koncertní sérii, která je náležitě dlouhá. V úterý večer se zastavili i v pražské O2 areně a není divu, že třiatřicetiletý Lambert hned na začátku večera řekl, že se mu splnil sen a každý večer teď zpívá s Queen.
Mandát mu k tomu dává nejenom přízeň kytaristy Briana Maye a bubeníka Rogera Taylora, kteří dnes z původní sestavy v Queen zbyli, ale především talent. Jeho hlasový rozsah je prý ještě vyšší než rozsah Mercuryho, což mu umožňuje poměrně snadno a s přehledem zpívat i těžké party původních písniček Queen a nešidit je. Na začátku pražského koncertu se v prvních dvou skladbách zahříval, s postupujícím časem ale získával takříkajíc pevnou půdu pod nohami, a když došlo na Save Me, potvrdil, že jeho talent je obrovský.
Možná je škoda, že na celou třetinu koncertu z pódia odešel a o pěvecké party se podělili May a Taylor, kteří až tak dokonalí ve svém projevu nebyli.
Vůbec s odchodem Lamberta z pódia po první třetině koncertu začal tak trochu padat řetěz. May měl najednou pocit, že musí něco povídat, mezi skladbami byly poměrně dlouhé pauzy a korunu všemu nasadily sólové party jednotlivých hudebníků, z nichž ten baskytarový v podání Neila Fairclougha byl zbytečný a kytarový v provedení Briana Maye skoro nudný. Alespoň ho zachraňovaly lasery, které se rozzářily nad hlavami diváků a umožnily jim vnímat krásu barev.
Když se na polední třetinu koncertu Lambert na pódium vrátil, zpočátku jako by se inspiroval předešlou etapou a kouskoval vystoupení svými projevy dál. S finálními I Want It All, Radio Ga Ga či Bohemian Rhapsody se ale konečně trochu rozdováděli i do té doby poněkud chladní diváci a do přídavku se šlo za frenetického potlesku a s nadšením na obou stranách.
Queen nešikovnou dramaturgií koncertu fanoušky zhruba v polovině večera trochu ztráceli. A to jich byla přitom po okraj naplněná hala. Finále ale vše dostalo tam, kde to mělo být od začátku. Ke koncertu, který má spád, nabízí hity a vzpomíná přitom na v roce 1991 zesnulého původního zpěváka Queen Freddieho Mercuryho nejenom v písních, ale i na projekční stěně.

Queen
O2 arena, Praha, 17. února
Hodnocení: 65%

(Tato recenze vyšla 19. února 2015 v deníku Právo)

 



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)