Fádní retro britských Metronomy

Skupina Metronomy vydala loni album Love Letters a jeho umístění v britské nebo třeba francouzské národní prodejní hitparádě bylo nejlepší, jakého s některou ze svých desek dosáhla. Přesto zajímavost její tvorby vyvanula už dávno, s předešlými počiny. Ten nový vše pouze opakuje, a opakuje i hudební historii.
Potvrdil to středeční koncert Metronomy v pražském Lucerna Music Baru. Bylo vyprodáno, přítomno bylo asi tisíc diváků a drtivá většina z nich si se znalostí všech písniček kapely vystoupení jistě užila.
Po čtyřech albech vydaných je nicméně více než kdykoli předtím jasné, že Metronomy jsou jen fádním retrem, ozvěnou elektropopu osmdesátých let. Jejich sound je poměrně děravý, postavený především na základním melodickém motivu a na radosti z toho, že elektronické zvuky mohou mít mnoho různých podob. Na pódiu je navíc stejný jako na albu, bez zpestření či překvapení. Dobré písničkové nápady na koncertě přišly tak jednou za dvacet minut, a když se kapela nedej bože pustila do pasáže ryze instrumentálních, chyběla jen hrající si koťata na velkoplošné obrazovce jako obrazová kulisa. Tak otravné tyto momenty byly.
Joseph Mount je jistě obstojný kytarista a snaživý autor, jako zpěvák ale nemá ani výraz, ani charisma, ani jakkoli zajímavou barvu hlasu. Špičkoví představitelé osmdesátkového popu to všechno měli a díky tomu byly jejich písničky zajímavé a mnohé, jež inspirovaly i Metronomy, nadčasové. Nic takového u šestnáct let existující britské kapely však nalézt nelze.
Je to jen další retro pokus na současné hudební scéně.

Metronomy
Lucerna Music Bar, Praha, 11. března
Hodnocení: 40%

(Tato recenze vyšla 12. března 2015 na serveru Novinky.cz)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)