Dotýkat se turné Kabátu

V pátek 26. června večer skončilo vyplyvnutím jisker do vzduchu a písničkou Pohoda letošní open air turné skupiny Kabát. Myslím si, že vzhledem k velikosti pódia a kvalitě zvukové aparatury asi největší, které česká skupina po vlastech českých a slovenských podnikla. Mně osobně navíc bylo ohromnou ctí, že jsem se ho mohl takříkajíc dotýkat.
Pár dnů před prvním koncertem v Karlových Varech a vydáním desky Do pekla/Do nebe jsem byl za kapelou v obrovské hale v pražských Modřanech, která patří její manažerské společnosti Pink Panther a v níž zkouší. Zkoušela tam třeba i na loňský koncert na Vypichu. Plocha haly velikostí zhruba odpovídá ploše pódia, a tak si tam kapela kromě písniček možná nacvičuje i to, jak se po scéně pohybovat a podobně. Ty zkoušky jsou zajímavé tím, že pokud na ně koukáte, slyšíte jenom kytary a bicí. Pepa Vojtek sice zpívá, ale jeho zpěv zvukař zaměřuje muzikantům jenom do odposlechů, které mají zasunuty v uších, takže pokud je nemáte, je to prostě bez Vojtka. Působí to vlastně docela komicky, protože Pepa zpívá jako o život, ale vy, pokud nemáte ty odposlechy zasunuty v uších, ho neslyšíte.
Byl jsem tehdy za kapelou asi pět dnů před vydáním alba. Manažer Radek Havlíček ale na to setkání přivezl první, ještě horké výlisky z továrny, takže si myslím, že jako nečlen týmu Kabátu jsem si ho ten večer mohl poslechnout v celku jako první na světě. Možná si ale fandím, třeba jsem byl druhý až desátý.
Do Modřan ten večer přijel i Michal Skořepa z kapely Stroy, aby se s Kabátem dohodl na natočení videoklipu. Měl být k písničce Wester Boogie. A manažer Havlíček se ještě ten den domlouval s violoncellistkou Alicí na tom, aby přijela, že někde u stromů natočí video záznam k pódiovému provedení písničky Valkýra (tak je uvedena v bookletu alba, ale Pepa Vojtek ji při následujících koncertech bez servítků uváděl jako Valkýry a text tomuto tvaru i odpovídá). A tak se ten den v podvečer natáčela video sekvence, která pak na koncertech na ledkových stěnách doplnila nádhernou písničku.
Mimochodem, Kabát makal na desce do poslední chvíle, a tak pokud jste si ji koupili ve fyzické podobě, tedy s bookletem, zjistíte, že zpívaný text skladby Do Bolívie na banány neodpovídá verzi v bookletu. Měnilo se totiž ve chvíli, kdy už se booklet tiskl. Stejné to asi bude s Valkýrami, respektive Valkýrou.
A pak přišel první koncert a já nebyl moc nadšen, protože měl spoustu takříkajíc dětských chorob. Cestou z něho, tedy z Karlových Varů, mi ale bylo jasné, že tak to při rockových turné chodí: věci si postupně sedají, zdokonalují se. Nechal jsem na to Kabátu několik vystoupení a namířil na to pražské. Bylo silné. Vše fungovalo, přišlo hodně diváků a byl to pravý rockový koncert. Monstrózní pódium má 74 metrů na šířku. Navrhoval ho manažer Havlíček, a pokud jde o konstrukci, vezly dvě verze, z nichž jedna byla vytížena akcí a druhá se v následujícím městě stavěla. A pokud se nepletu, část aparatury, kterou Kabát při koncertech používá, patří týmu, který jezdí se skupinou Rammstein a zvučí její koncerty. Je to tedy špičková záležitost.
V pátek jsem se jel s open air turné Kabátu rozloučit do Pardubic. Spokojenost na mé straně byla opět veliká, čehož důkazem je fakt, že jsem si dal i přídavky. Musím se totiž přiznat, že je už léta letoucí nepovažuju na regulérní část koncert, a tak se jich často zcela dobrovolně a i s ohledem na hladkou dopravu z akce domů dobrovolně vzdávám.
Písničkou Pohoda koncert i turné skončily, Kabát se rozloučil a možná mu bylo trochu smutno. Mně bylo smutno také, protože bych si dal ještě tak dva koncerty s chutí. Vyrazil jsem nicméně statečně do davu, který se spokojeně valil z fotbalového hřiště vstříc nočnímu životu Pardubic, a ti, kteří tlačenici nemají rádi,v něm chytli za ruku blízké a nechali se chvíli vést. Vyplivnut jsem jím byl za prostorem hřiště, a když jsem pak v noci procházel kolem pardubických putyk, pecky Kabátu se zpívaly v každé z nich.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)