Přehršel tanců na syrový bigbít Motörhead

Britsko-američtí Motörhead, kteří vystoupili v sobotu večer na Rock for People Europe v Plzni, jsou přesně ta kapela, kvůli které mění chlapi a ženské svou dokonalou přirozenost v ještě dokonalejší nepřirozenost. Na tuto kultovní formaci se vypravují půlky vsí a městeček, přičemž na to padnou úspory za poslední půlrok a také ochota prožít koncert jakkoliv jinak, než si ho po všech směrech užít. U některých to bohužel znamená vožrat se před jeho početím a pak z něho mít jen boj s rovnováhou.
V Plzni to občas nebylo jiné. Už před vystoupením Motörhead jsem v bezmála katastrofickém parnu zaznamenal muže ve světlemodré košili, jenž vytáčel cosi mezi polkou a mazurkou před pivním stanem a smál se přitom tak slastně, jako by mu právě zubař oznámil, že jeho osmičky nasadily zpátečku a přestaly růst do hlavy.
Na koncert Motörhead si jistě brousila zuby i skupinka mladíků s nafukovacími kytarami. Ti tři přišli s představou, že koncert takříkajíc odehrají, ovšem netušili, že jejich na festivalech obvykle viděný výkon zastíní postarší plnoštíhlý tanečník s krátkými vlasy v béžovém tričku, jenž si stoupl před ně a s prvním akordem hudby Motörhead se dostal do extáze, kterou by mu záviděl leckterý jihoafrický léčitel. Vyskakoval, zakláněl hlavu, škubal tělem, máchal a točil rukou a vlasy mu při tom skryly obličej pokřivený šklebem naprosté oddaností a úlevy. Tři mladíci s nafukovacími kytarami jej chvíli sledovali a po mrzkých pokusech rozjet to také nakonec pouze hleděli na koncert a obohatili si ho tím, že si tu a tam zašli pro další pivo.
Kousek od nich prováděl svůj originální tanec jiný muž. Jeho „partnerkou“ byl obrubník vyvýšeniny na ploše pod pódiem. Protože byl opilý tak, jak káže zákon, komicky na něj vyskakoval s cílem udržet se nahoře. Alkohol jej ale stahoval dolů, a i když už to vypadalo, že má tam „u nebe“ pevnou půdu pod nohama, náhle potratil rovnováhu a poroučel se o patnáct centimetrů níž. Při tom všem snažení hopsal do rytmu hudby Motörhead, a jelikož chtěl více vidět, při každém spadnutí z obrubníku měl tak zoufalý výraz obličeje, že by mu jeden s chutí zaplatil protialkoholní léčení. Jeho boj trval dobrých patnáct minut. Pak ho kdosi nahoře přidržel.
Oddaně křepčící dvojici kousek ode mě zaskočil příchod starší, dobře stodvacetikilové dámy, podle trička s celoživotním posláním být fanynou Motörhead. Muž jí nevěnoval pozornost a podivnými přídupy a oddupy pokračoval ve svých tanečních rejdech. Jeho partnerka ale velice rozšafnou fanynu objala a prohodila cosi ve stylu, že jí to sluší. Fanynu to tak rozparádilo, že ku překvapení všech kolem rozdováděla své těžké tělo do tance zvaného pogo. Byla v tom tak vehementní, že sejmula jak tančícího muže, tak opodál nevinně postávajícího chlapce. Je pravda, že při jejim burácivém pogu by zbledli závistí i členové skupiny Sex Pistols, kteří tomuto punkovému tanci druhdy pomáhali na svět. Barvu by ale nabrali zpět už po dvou slokách, protože fanyna se za tu dobu tak vyčerpala, že padla na kolena a škemrala, aby jí její kámoška, jež ji začala znovu zvedat na nohy, pochala osudu.
Když jsem se procházel po prostranství mezi deseti tisícovkami diváků, viděl jsem během koncertu Motörhead různé tance. Ve stoje, vsedě i vleže, rytmické, mimo rytmus, orgastické i zcela asexuální. Jako samozvaný porotce bych ale udělil největší počet bodů muži, který při kytarovém sólu Phila Campbella chytil svou hlavu a kroutil jí na všechny strany podle rytmu, který z pódia šel, i podle gradace sóla. Když pak byl šestistrunec na pódiu na hráčském vrcholu, tenhle pošuk měl hlavu vychýlenou skoro sto osmdesát stupňů od obvyklého normálu. Jen nevím, jestli při tom kvílel rozkoší, či bolestí.



Komentáře [ 1 ]

  • Tibi napsal:

    Když jsem viděl jak sleduješ ten bizarní ples pod pódiem, tak jsem se těšil na tvůj článek. Pěkné jako vždy. Dík T.

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)