Island? Z tepla domova skvělý

Byl jsem na Islandu. Nechci, abyste si z toho sedli na zadek, může tam koneckonců každý. Chtěl jsem jen vysvětlit, proč jsem tři týdny nepřispíval na svůj blog.
Přece jenom… víte, jakou zkušenost jsem si ze severského státu odvezl? Pršelo, byl vítr, v noci zima a všechno tak troj- až čtyřnásobně dražší než u nás. Spíš pěti… Jinými slovy, tam to bylo napjaté, z tepla domova je to z pohledu vzpomínek nádherná pohlednice.
Až se tam nicméně znovu vypravím, budu už vědět, že Islanďané nejsou moc pohostinní, že je v podstatě zajímá jenom mé konto a přístup k němu. Budu vědět, že tam nepotřebuju hotovost, jenom platební kartu, ze které pak odstřihuju tisícovku po tisícovce až do okamžiku, kdy je mi to už všechno jedno, přestanu počítat a tím si tak trochu založím na osobní bankrot (ne, ne, nemusíte na mě pořádat sbírku, přežil jsem bez újmy). Budu také vědět, že kartou se tam dá platit i na veřejné toaletě, že pokoj v hotelu Edda ve Víku s výhledem na moře, které je ale za valem, takže není vidět, stojí na jednu noc bezmála osm tisíc českých korun, ale že recepční toho hotelu je tak hodný, že mě za smutné, deštěm promáčené a větrem rozbolavělé oči pošle do hostelu na konci města s informací, že tam ještě pokoj mají, a oni ho tam vážně mají.
Budu vědět, že legendární termální kaluž Modrá laguna je sice na seznamu pětadvaceti divů světa, ale že je to komerce až na půdu a není tak sexy jako bezejmenná laguna v Duhových horách, vedle níž se lze nadto za pět stovek v přepočtu vyspat ve stanu na bahně ve dvou stupních nad nulou. No neberte to…
Budu také vědět, že na Islandu stopařům zastavují především Evropané, méně Islanďané jako domácí a už vůbec ne vystrašení Asiati, kteří raději šlápnou na plyn, aby byli od víkendového nomáda co nejdále. Nicméně auto zastavíte zpravidla do třiceti minut, a to i za hustého deště, kdy vypadáte jako mokrý hadr, který si do vozu jen tak někdo nevyždíme. Nezapomenu ani na to, že když si vše připravím s půlročním předstihem a objednám si podle plánu hostely a třeba i pronajmu vůz, ušetřím hromadu peněz, protože to pořídím levněji než v sezóně.
A nevymažu z paměti náhodné setkání s Markétou Irglovou v ulicích Reykjavíku, vynikající koncert amerických Kings of Leon tamtéž v hale, setkání se spisovatelem Arnaldurem Indriðasonem, který naši zemi překřtil na Czech Land, a koneckonců i to, jak jsem nasedl v den odletu v Praze na letadlo a ani v něm, ani ve třech dalších při startu, vzletu, letu, sletu a dopadu nehnul brvou, protože jsem se prostě po předešlé vysilující drtivé meditaci chlapsky rozhodl, že už nebudu posera a ty lety dám. Já vím, žádné vítězství pro lidstvo. Ale velké pro Špuláka.
Island byl fajn.



Komentáře [ 2 ]

  • Jitka napsal:

    Ahoj Jardo.
    Sláva že jsi se vrátil a vpořádku.
    Už se mi stýskalo. Neměla jsem co číst vtipného.
    Tak piš. Jitka

  • Petr napsal:

    Jardo, Island byl pro mne vysněnou destinací! Byl… :) A Czech Land zní vznešeně, monumentálně… Arnaldur Indriðason má o naší zemi asi podobně mylné mínění, jako já o Islandu :D

Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)