V písních o válkách Radůza ukazuje svou uměleckou sílu

Již před několika týdny se na trhu objevila unikátní kolekce. Jmenuje se Marathon – Příběh běžce a je pod ní podepsána zpěvačka Radůza.
Ona unikátnost spočívá v tom, že jde o monotematické album, jež se zabývají několika válkami v historii lidstva, a je k němu ve formátu cédéčkového obalu připojena stejnojmenná knížka s povídkami, které Radůza k vybraným válkám a bitvám napsala. Aby to bylo přehledné, seřadila je chronologicky.
Již na předešlém počinu Gaia se rozhodla prezentovat víceméně koncepčně a podívala se na to, jak strádá matka země. Na kolekci Marathon – Příběh běžce v tom v podstatě pokračuje, protože těžko lze potíže světa nespojovat také s válkami, ať už těmi, o nichž se na desce zpívá, nebo se stovkami dalších.
Radůza se na novince představuje jako svébytná autorka, která má smysl pro hudební barevnost. Jde o pestrost v konceptu alba, nikoli v písních jako takových. Zatímco v nich dodržuje téma i náladu, na desce se vedle sebe objevují folk, country, hispánské motivy, šanson a jiné nápěvy a náznaky. To vše jí samozřejmě umožňuje otevřít se interpretačně, a tak ji chvíli slyšíme zpívat, chvíli jen tak rozprávět i jindy třeba výrazově naléhat.
Pro studiové zpracování písniček se Radůza se spojila s vynikajícími muzikanty Josefem Štěpánkem, Davidem Landštofem a Janem Cidlinským, kteří jim vytvořili naprosto funkční doprovod, aniž by jeho náporem či přílišnou přičinlivostí zpěvačce na albu jakkoli překáželi.
Marathon, příběh běžce je totiž ve všech ohledech profilem aktuálního uměleckého rozpoložení Radůzy. Že se do tématu válečným vřav ponořila věru hluboko, dokladují i velmi silné a emotivní texty. Nepotřebuje v nich zpívat přímo o válkách. K vyjádření hrůzy či smutku využívá příběhy, které se dějí na jejich pozadí. Při vyprávění ctí krásu českého jazyka a tu a tam si klidně odskočí k jazykům jiným, aby to bylo náležitě dramatické. I díky tomu je album tak vyrovnané, že je těžké ukázat na jednu skladbu a označit ji jako takzvanou tutovku.
Mnohem snazší je přijmout ideu Radůzy a nechat si o válkách a jejich běsech v příbězích jednoduše vyprávět. Toto album totiž není dobré kouskovat na jednotlivé písničky, stejně tak od něho nelze oddělit zručně napsané povídky v přidané knize.
Radůza na něm totiž rozšiřuje hudbu o další uměleckou disciplínu, tedy literaturu. A v tomto případě lze koneckonců připočíst i výtvarné zpracování obalu, které rovněž stojí za pozornost.

Radůza: Marathon – Příběh běžce
RR, 59:23
Hodnocení: 85%

(Tato recenze vyšla v deníku Právo 12. srpna 2015)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)