Foals jsou tentokrát poměrně nudní

Všechna tři první alba britské indierockové skupiny Foals dosáhla za své prodeje na ostrovech zlatého ocenění. Přestože deset let existující kapela z Oxfordu získala ruku v ruce s tímto úspěchem dobré renomé, nestala se typickým reprezentantem hudební progrese a bývá přece jen poněkud přeceňována. Minulé album Holy Fire (2013) bylo nicméně docela zajímavé a pozornost rozhodně zasluhovalo.
Novinka What Went Down tak silná není. Na první pohled zaujme skutečnost, že nejzajímavější a nejpřitažlivější písničky na ní jsou What Went Down a Mountain at My Gates, tedy první dvě na desce, navíc ze všech nejjasněji připomínající podobu úspěšných singlů z minulých alb.
Jakmile ale skončí, dostaví se poměrně nudná „dohrávka“ desky, která už staví ne tak na kráse písně, zajímavé kompozici či melodickém nápadu, nýbrž na atmosféře. Navíc celkem temné, ruku v ruce s chmurným textovým obsahem.
Píseň Give At All je zajímavá pro svou minimalistickou kytarovou plochu, Albatross zase proto, že se v ní postupně vyjeví hudební svěžest, tedy vlastnost, která je na kolekci neobvyklá. Tím však výčet zajímavostí končí.
Proposlouchat se dalšími kompozicemi lze jednoduše tak, že si je přehrajete několikrát a prostě je přijmete proto, že jsou od Foals, kapely, která je mimo jiné zajímavá i tím, jak si střílí z britské hudební arogance, přitom sama touto vlastností trpí.
Dnešní posluchačská doba je však taková, že ty písně nejspíš šanci nedostanou, protože jsou prostě příliš nudné.

Foals: What Went Down
Warner Music, 48:27
Hodnocení: 65%

(Tato recenze vyšla 1. září 2015 v deníku Právo)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)