Lollapalooza je plná front a močí se u plotu

Po příchodu na festival Lollapalooza v Berlíně, který se tam v sobotu a neděli (12. a 13. září) koná historicky poprvé, jsem se nestačil divit, jak svou precizností pověstní němečtí pořadatelé akci nezvládají. Mám pocit, že podcenili oněch pětačtyřicet tisíc příchozích, respektive podcenili to, že jim za jejich vstupné a případné služby mají připravit v rámci možností dobrý zážitek. Nic takového Lollapalooza v první den nenachystala. Přišly spíše chmury.
Fronta na novinářskou akreditaci trvala hodinu a asi deset minut, což znamenalo, že jsem měl štěstí, protože jiný kolega stál přes dvě hodiny. Pořadatelé do davu, v němž stáli držitelé V.I.P. vstupenek i novináři a fotografové společně, vyřvávali, že jim spadl internet, což se opakovalo vícekrát. Starý praktik by měl jména hostů a novinářů napsaná na papíře, odškrtal by si je podle příchodu, odbavil idiotskou elektronickou páskou a jelo by se dál. Berlínští neměli internet, neměli tedy nic. Ani ten papír. Neuvěřitelná věc, i když by jistě namítli, že to není jen tak, že internet potřebovali. Prd a vořech, stačí papír a tužka. Anebo pro začátek školení na festivalu Predelolhotský buben.
Elektronické náramky pro účastníky festivalu jsou idiotské proto, že musíte vystát frontu, abyste si je nabili penězi, a potom se musíte třást, aby vám z nich nějaký prodejce nestrhnul více peněz, než má. Že to na Lollapolooze je možné, dosvědčím osobně. Hned v úvodu mi nenávratně zmizelo z oné pásky dvanáct eur. Nehroutím se z toho, ale principiálně vím, že jsem narazil na zloděje, tedy typ člověka, kterého nemám rád.
Jinak je to na Lollapalooze samá fronta. Na dobití pásků, u vstupu do areálu, na jídlo a hlavně na záchody. Na jídlo jsme čekali přes dvě hodiny, ano, přes dvě hodiny. Ne že by některé fronty nebyly kratší, ale pod třicet minut jste se prostě v čekání v sobotu nedostali. Teoreticky vás po tom mohl ještě nenasytný prodavač natáhnout tím, že vám z pásky vyluxoval vyšší obnos, než měl.
Fronty na záchod trvaly třicet až čtyřicet minut, a tak když jste opravdu museli, neměli jste šanci přenést to uvnitř na toalety dovnitř. Nejprve tedy začali u plotu močit chlapci a muži, ještě za světla se k nim přidaly dívky a ženy. Na úvod nenápadně, případně jim jejich partneři velkým šátkem udělali cosi jako zeď, později už pouze s pohledem stydlivě upřeným nikam, což bylo vykoupení za to, že se tělu ulevilo.
Pořadatelé se v neděli ráno za fronty u toalet omluvili. Za jiné ale nikoli, přitom malé nebo žádné fronty nebyly pouze u stánku s pitím, jinak všude a stále.
Dnes mě čeká druhý den. Slavná Lollapalooza zatím v Berlíně nemá co do organizace ani na Colours of Ostrava, ani na Rock for People, ale ani na Broumovskou kytaru. Na všech těch akcích totiž pořadatelé přesně vědí, kolik lidí jim přijde a jak je maximálně uspokojit.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)