Iggy Pop jako ozdoba na vlastním albu

Post Pop Depression je čerstvé album amerického zpěváka a skladatele Iggyho Popa. Vyšlo v pátek a je to jeho nový sólový počin po čtyřech letech. V roce 2013 nicméně vydal kolekci Ready To Die nahranou s kapelou The Stooges.
Novinka je zajímavá, o tom není sporu. Už jenom tím, že na ní s Iggym Popem spolupracovali zpěvák a kytarista amerických Queens of the Stone Age Josh Homme, bubeník britských Arctic Monkeys Matt Helders a kytarista Dean Fertita, jenž hraje v The Dead Weather a Queens of the Stone Age. Nahrávali ve dvou Hommeho kalifornských studiích.
Prvotní nápad udělat to takhle pocházel od Iggyho Popa, jenž se s Hommem zapovídal na předávání cen britského magazínu Kerrang! Poslali si potom pár mailů o umění a literatuře a jednoho dne se prý Iggy Pop bez předešlého ohlášení objevil před Hommeovým domem. Za chvíli odjeli do studia.
Složení tvůrčího i interpretačního týmu dalo dohromady klasickou rockovou kapelu. Obroušeny tak byly hrany punku, zpěvákova stylového hnízdiště, a šlo se vstříc jinému zvuku. Výsledkem je notná dávka temnoty, melancholie a syrovosti, které se dostalo všem písničkám na desce.
Pop není výrazově tak divoký, jako bývá se svými The Stooges za zády. Dává si naopak záležet na výrazu, intonaci a klade důraz na texty s místy až temným obsahem.
Brzy se ale ukáže, že styl nové kolekce je kompromisem mezi zvukem kapel, z nichž jednotliví účinkující pocházejí. Je to, bohužel, trochu málo, protože se mu tím pádem nedostává originality ani vize. V tomto ohledu se od něho nesporně čekalo více. Ve výsledku je totiž každý z hlavní čtveřice zaměnitelný.
Hudební složka alba, veskrze garážová a syrová, navíc předčila Popův trochu unavený zpěv. Někdy to dokonce působí tak, že je jen ozdobou, jakousi celebritou v davu, která na sebe pouze poutá pozornost. A přitom je to jeho sólové album.

Iggy Pop: Post Pop Depression
Universal Music, 41:36
Hodnocení: 60 %

(Tato recenze vyšla 19. března 2016 v deníku Právo)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)