Hudba byla vždycky i politická, takže na Andělech bylo vše v pořádku

Sobotní hudební Ceny Anděl proběhly podle mého mínění důstojně i nedůstojně. Poznamenaly je totiž dva problémy, kolem kterých se točí mnohé komentáře.
Prvním z nich byla slova Lenky Dusilové o tom, že nás prezident Zeman vleče na východ, kam se nám mnoha zase tak moc nechce. Na pódiu ji podpořili i David Koller a Klára Vytisková a na to konto se ozvaly hlasy o tom, že politikum předčilo na Andělech hudbu. (Osobní urážky anonymních internetových lůzrů na adresu tří uvedených borců ponechám stranou.)
Je to hloupost. Byly to hudební ceny, hrála se muzika a ta prohlášení byla zlomkem večera. Navíc k sobě politika a hudba patří již od šedesátých let, kdy se muzikanti v textech svých písniček i v prohlášeních brali za lepší příští. Má to věčnou logiku, protože umělci jsou všeobecně citliví lidé a mají navíc prostor hovořit k davu. Lenka Dusilová, David Koller, Klára Vytisková a všichni, kteří jsme jim v Hudebním divadle Karlín nadšeně tleskali, jsme jen využili prostor k prezentaci názoru.
V demokracii to tak má být, ostatně prezident Zeman a jeho parta nohsledů mají k dispozici spoustu mediálního prostoru a blábolí páté přes deváté a ještě rusky a čínsky. I to však považuju za akt demokracie, byť s jejich názory nesouhlasím. Takže to, co řekli Dusilová, Koller a Vytisková na Andělech bylo legitimní a v pořádku.
Druhým skandálem Andělů bylo udílení ceny pro nejprodávanější desku loňska. Dostala ji skupina Kryštof za Srdcebeat a bylo by to v pořádku, kdyby den před ceremoniálem nezveřejnil Kabát zprávu o tom, že mu Mezinárodní federace fonografického průmyslu IFPI odmítá uznat dvaapadesát tisíc doložených kusů prodaných alb. Údajně proto, že byla prodána v síti Tesco a ta nehlásí IFPI počty prodaných nosičů.
Cenu měla nicméně převzít skupina Kryštof, a to za 28 753 kusů. Byl to údaj IFPI, a protože Kabát podle čísel, která měli v IFPI k dispozici, prodal méně kusů, Kryštof vyhrál. Jenomže Richard Krajčo z nepochopitelných důvodů začal na ceremoniálu hovořit o více než padesáti tisících prodaných deskách, což znamenalo, že přistoupil na hru Kabátu a přizpůsobil své prodejní číslo číslu jeho.
Tím pádem nastala trapná blamáž, protože se ukázalo, že si u nás vlastně každý může operovat, jakými čísly chce, a nikdo přesně neví, jak to doopravdy je. V neděli jsem ještě absolvoval čilou osobní korespondenci ke kauze s Richardem Krajčem, nicméně věc je jasná. V kategorii Nejprodávanější album roku byl chaos a IFPI by měla v dohledné době vymyslet lepší systém sledování prodejů desek.
Povšechně jsem ale měl z andělského večírku pocit, že se na něm muzikanti skutečně chtějí scházet. V Karlíně byla celá plejáda lidí, kteří nebyli nominovaní a přišli jen tak, za svými kolegy a kamarády. A přišlo i hodně lidí z branže i novinářů.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)