UDG divokost se zkušenostmi ještě nespojili

Emotikon, páté album původně labskoústecké skupiny UDG, vyšel čtyři roky po předešlé kolekci Akrobat. Nikdy předtím tak dlouhou pauzu mezi deskami kapela neměla. Těžko říct, co to způsobilo, či bylo-li to plánované. O tom, že to v mezičase v hlavách muzikantů autorsky bublalo, svědčí nicméně skutečnost, že novinka přináší hned šestnáct skladeb.
Je to vstřícný krok vůči fanouškům, kteří vždy čekají na čerstvé zboží, současně problematický krok kapely vůči sobě samé. Šestnáct písniček je totiž evidentně mnoho a na konci druhé poloviny alba některé skoro až splývají. Tři jsou v autorském profilu formace průměrné (Barvy, Oči, Draci), a tak kdyby se UDG rozhodli na desku nasadit pouze třináct kousků, bylo by to funkčnější.
Přitom má Emotikon výtečný rozjezd. Prvních šest skladeb má peprný melodický potenciál, jsou živelné, nápadité a podporují je slušné texty (byť některé obraty v dalších skladbách jsou až moc průhledné). Lze předpokládat, že drtivá většina z nich zůstane v koncertním repertoáru kapely. Navíc okamžik, kdy v písni Atomy začne zpívat hostující Jakub Děkan se svým nádherně posazeným hlasem, patří k nejsilnějším momentům desky.
UDG již nahráli ve své minulosti repertoárově silnější a vyrovnanější alba. Na Emotikonu se ale vyšvihli po zvukové stránce. S producentem Arminem Effenbergerem vytvořili kolekci se silným a živým zvukem, sofistikovanou, dotahující charakteristické elementy rodícího se soundu kapely do téměř finální podoby.
Je to významný krok, který nabízí ambici pro další desku. UDG by měli najít melodickou nespoutanost a divokost z prvních dvou alb, umožnit textaři, aby zůstal více básníkem než dělníkem slova, a ponechat si zvukovou vyzrálost. Pokud se tak stane, mohou ještě velmi mile překvapit.

UDG: Emotikon
Warner Music, 55:13
Hodnocení: 70 %

(Tato recenze vyšla 2. dubna 2016 v deníku Právo)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)