Pár hodin jsem si myslel, že už jsme obsazeni

Čtvrtek a pátek jsem strávil v Českých Budějovicích. Zamiloval jsem si to město, když jsem jím v září na konci měsíce za slunečného počasí procházel, a tak jsem před pár týdny zaplesal při zjištění, že v něm začne ve čtvrtek turné skupiny Jelen a o den později své turné prakticky uzavře zpěvačka Lenny. V tu chvíli byl můj sváteční program jasný.
Obě tyto zásadní kulturní události se děly na pozadí zásadních společenských událostí v Praze. Podstatné části českého národa totiž nebylo jedno, že přední politici téhle země odeslali před pár dny do Číny dopis, ve kterém jí za celou naši republiku prakticky slibují věrnost. Navíc politik Hamáček vykecal, že to původně mělo být tajné, což nabízí důvod domnívat se, že pakáž tuto zemi prodává, respektive daruje čínskému drakovi. Moc by mě zajímalo, co za to dostala.
A v Českých Budějovicích jsem se na to konto pořádně zapotil a vyděsil. Bydlel jsem totiž v hotelu Adler. Už po příjezdu mi recepční sdělila, že kromě mě hotel obývá zájezd Číňanů. Nepřikládal jsem tomu zpočátku moc velkou váhu, ale poté, když jsem se krátce po půlnoci na pátek vrátil ze skvělého koncertu skupiny Jelen, nabyl jsem dojmu, že se našim Čínou ochočeným politickým hadům spojeným s Hradem podařilo přizvat Číňany, aby nás obsadili.
Zájezd se totiž choval jako utržený ze řetězu. Číňané řvali, mlátili dveřmi, mlaskali, dupali, pištěli a prskali, jako by byli doma. V podstatě se v té atmosféře nedalo spát a mě soustavně děsila myšlenka, že takhle by to podle nuly z Hradu u nás mohlo být napořád. Bylo to takové zarputile východní.
Dohru to mělo druhý den, kdy jsem si vyrazil na jídlo do čínského bistra (jinak bylo otevřené jen KFC, ale na jejich produkty jsem neměl chuť) v obchodním centru Igy, a když jsem velmi slušně požádal obsluhujícího chlapíka (nejspíš z Číny) o arašídovou omáčku navíc, urval se na mě s tím, že jsem jí už dostal dost v základní porci. V tu chvíli jsem zabojoval a zvýšeným hlasem se ho zeptal: „A je to nějaký problém, sakra?“
„Neny problem,“ sykl nakvašeně a porci arašídové omáčky navíc mi nalil.
Těch pár hodin jsem si nicméně v Českých Budějovicích myslel, že už jsme obsazeni. Pánové z Hradu a socani z vlády zabodovali. Vylekali mě, což mají zřejmě v politickém programu i genech.
Víte, kdyby nebylo té polízanice s našimi politiky, celé by to byla jen kouzelná historka o zájezdu, jehož účastníci se neumějí chovat. Takhle to bylo strastiplné.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)