Prachy do kávy

Skutečná historka, s dovolením. Žebrák v centru Prahy už byl unaven svou činností a rozhodl se, že za vydělaný peníz koupí svému tělu něco na zahřátí. Zvolil kávu – velkou a s mlékem i cukrem. Kecnul si na schody vedle obchodního domu My, čučel před sebe a poměrně nahlas srkal teplý nápoj. Za to srkání bych mu dal pohlavek.
Turistická dvojice odkudsi z jihu si prohlížela domy v centru, vesele o nich diskutovala a mířila, aniž by si toho byla vědoma, k žebrákovi. Manžel ho však za okamžik zmerčil a probudil se v něm lidumil. Sáhl hluboko do kapsy, vytáhl drobná eura a totéž požadoval po své ženě. Ta neprotestovala a vysypala z peněženky prakticky všechny drobné, které se v ní sešly. Byla jich celkově obstojná hrst.
A pak následovala fraška. Žebrák se strhaným obličejem srkal svou kávu a vyčítavě hleděl na svět před sebe. Bezstarostná turistická dvojice přikvačila k němu a do papírového kelímku, ve kterém ještě byla z poloviny teplá káva, muž s bezelstným úsměvem vysypal drobné. Žbluňklo to a onen jižan sykl cosi jako „prosím“. Popadl svou ženu za ruku a s pocitem dokonaného dobrého skutku pokračovali v prohlídce centra.
Žebrák chvíli zíral na znehodnocenou kávu s otevřenou pusou a možná i cosi nehezkého na adresu svých nahodilých sponzorů skrz řídké zuby procedil. Po chvíli mu ale došlo, že teď má nejen na kafe, ale i na pořádné jídlo a pití, a počal drobné z kelímku s kávou vytahovat. Přes rameno přitom pro jistotu civěl za dvojicí, jestli se náhodou nevrací a nemá za lubem nacpat mu papírové do jeho smrdutých bot.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)