V jiném světě, ve světě Justina Biebera

Samozřejmě jsem tušil, že vstupem do hájemství, v němž se konal v sobotu večer koncert Justina Biebera, potratím své životní i umělecké jistoty a iluze. Přesto jsem se do něho masochisticky vypravil a věru si ho užil.
Například už když jsem vyjel ze Smíchova metrem směrem k O2 areně, ve voze neustále nepříjemně pištěly dívenky prvním stupněm základní školy povinné. Pozoruhodné bylo, že důvodem k tomu, aby tak činily, bylo třeba jen to, že některá z nich řekla jméno kanadského zpěváka nebo název jeho písničky. V tu chvíli zamořily vůz metra zvukem, jaký jsem nikdy nechtěl slyšet. Pravděpodobně proto, že se potácí ve frekvencích, na které nechodím ani kvůli pirátskému vysílání.
Ve frontě před halou to bylo stejné. Partička poškolaček v mé blízkosti neuvěřitelně falešně, leč snažně pozpěvovala nějaký Bieberův pokus o písničku a zarazilo mě, proč nepřišla na to, že ho zpívat nelze. Po chvíli jedna dívka vykřikla: „Dnes uvidím svého anděla“, a nemyslela tím ani zpěváka Sebastiana či fotbalistu Hübschmana, kteří se na koncertě objevili, ale onoho zpropadeného Biebera. Po vyřčení této věty předstírala, že omdlí, na což jí skočily její vrstevnice a při jejím hraném poroučení se na zem ji chytaly. Jakmile přišly na to, že to byl vtip, pustily se do ní velmi nevybíravě, leč pouze verbálně: „Terkóóó, ty jsi kráva.“ Rozhodl jsem se, že jejich hodnocení ponechám bez hodnocení.
Před vstupem do O2 areny se po zemi válelo mnoho svetrů, mikin a bund. Některé fanynky tam prý strávily část předešlé noci proto, aby v momentě, kdy se dvě hodiny před oficiálním začátkem koncertu začalo pouštět dovnitř, vběhly na plochu a dostaly se co nejblíž pódiu. Procházel jsem také spoustou nedojedených svačin a lahví od nealkoholických nápojů, prostě takový svinčík nebyl ani na koncertě Ozzyho Osbourna nebo Slipknot.
Vrcholným okamžikem mého a jejich čekání u ucpaného vstupu do haly byl moment, kdy mladinká dívka telefonovala s nějakou Emou a pojednou začala křičet: „Emo, počkej, počkej, počkej. No jasně, no jo, no nekecej. Já ho vidím. Vidím Justina, fakt, Justin je kousek ode mě. Tý vole, fakt.“
Možná si Justina spletla se mnou, občas se mi to stává (zvláště na venkově), nicméně garantuju vám, že skutečný Justin Bieber trčel v tu chvíli v šatně nebo ještě kdesi v hotelovém pokoji a pokoušel se přesvědčit sám sebe, že ho koncert v Praze bude bavit.
Večer se ukázalo, že se mu to nepodařilo.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)