Tahle země není připravena na zázraky

Bylo to v polovině nultých let. Jezdil jsem tehdy co půlrok na prodloužené víkendové semináře do slovenské Nitry. Zabýval jsem se geopatogenními zónami, homeopatií, alternativní medicínou i ochranným systémem člověka, tedy věcmi, které jsou tak trochu z jiného světa. Setkal jsem se tam s velice zajímavými lidmi. Pravda, někteří mi připadli poněkud zvláštní, zvláště počali-li hovořit o svých úspěších v ezoterických disciplínách, nicméně většina z nich byla opravdu bytostně pozoruhodná.
Při jednom návratu domů do České republiky, který se uskutečnil jízdou osobním automobilem, jsem byl přítomen zázraku. Nechci podrobně popisovat, co přesně se stalo, ale mohu sdělit, že by se to dalo zahrnout do disciplíny cestování v čase. Když to proběhlo, byl jsem nadšen i vyděšen. Ale jelikož to s odstupem času nezanechalo následky na mém zdraví a psychice, mohu dnes s klidem říct, že jsem zůstal nadšen.
Problém nastal ve chvíli, kdy jsem se rozhodl se svou zkušeností svěřit okolí. Myslím si, že je tvoří lidé veskrze otevření, vzdělaní a moudří životem, mé vyprávění ale povětšinou nepřijali. Připadalo jim málo pravděpodobné, stejně jako to, že by se kdesi v Nitře mohli na pravidelných seminářích scházet lidé, kteří se zabývají tak pofiderními disciplínami lidského života. Když to shrnu, mohu směle říct, že jsem tehdy zažil cosi jako zázrak, jehož převyprávění následně nebylo přijato, neboť lidé na zázraky nevěří.
Od té doby si dávám pozor, abych se do vyprávění o oné zkušenosti, stejně jako o dalších okamžicích, které mohu považovat za zázrak, příliš neponořil. Přece jenom není moc příjemné, když nabudete dojmu, že okolí nabylo dojmu, že jste cvok. A tak když nad námi tehdy letělo UFO, nechal jsem to nahlas říct svou tehdejší spolucestující a pak s ní diskutoval o tom, jestli nám oběma nekape na maják. A když mi Jožo Ráž, zpěvák a baskytarista slovenské skupiny Elán, vyprávěl o klinické smrti, kterou prošel po své vážné motocyklové nehodě v roce 1999, jen jsem se usmíval a nakonec se ho jako nevěřící Tomáš zeptal, co si z ní pamatuje (přestože ve zkušenost z klinické smrti věřím a znám několik lidí, kteří jí prošli a umí o ní vyprávět). Jožo se ke mně naklonil a řekl mi, že mu z toho všeho nejde do hlavy jediná věc. „Každý mluví o tunelu a bílém světle na jeho konci. Každý, kdo zažil klinickou smrt, o tom píše knihy. Já ale nic takového neviděl. Nic. Všude byla tma,“ pověděl mi.
Vyprávět o zázracích je prostě riskantní. Musíte si k jako posluchače vybrat někoho, o kom jste přesvědčeni, že je naladěn podobně jako vy. Předstoupit před skupinu lidí a začít nadšeně mluvit o tom, jak jste se setkali s duchem, vyžaduje být připraven na to, že budete označeni za blázna, cvoka, paranoika nebo mluvku, a to v lepším případě pouze částí té skupiny posluchačů.
A vidíte, zrovna nedávno mi jeden bezvěrec vyprávěl, jak se setkal na chatě s duchem a jak se pak začal zabývat historií toho místa, aby zjistil, že kdyby byl vypravěč příběhů, nemusel by si pro přítomnost ducha vymýšlet žádné podpůrné historky, protože sama ta historie je semeništěm důvodů, proč to tak mohlo být.
Na Štědrý den loňského roku mě začalo pobolívat břicho. Byla to přesně ta bolest, se kterou jsem se v minulosti už několikrát setkal. Byly to vlastně křeče. Když nepovolily do začátku následujícího roku, navštívil jsem Emila V. Havelku. Tento populární astrolog se zabývá i určováním diagnóz a léčbou neduhů přírodními přípravky, které nabízí ve svých provozovnách. Má v současné době tři – v Peci pod Sněžkou, v Bohdalově a v Praze.
Nebyl jsem u něho na konzultaci poprvé, takže jsem byl na její průběh připraven. Pokaždé mi z ní ale zůstává rozum stát. Vejdete k panu Havelkovi, pozdravíte, on sedí u mechanického psacího stroje a požádá vás o datum narození. Následně na papír sepíše zdravotní potíže, které máte, a potom se vás zeptá, co vás trápí. Když jsem mu řekl, že mám křeče v břiše, sdělil mi, že to má již zapsané a je schopen odstranit nejenom je, ale i jejich příčinu. Následně jsem vyštrachal z paměti další dva neduhy a na každý mi odpověděl tím, že ukázal na popsaný papír a řekl, že je už diagnostikoval.
Jeho diagnostika je zadarmo. Bylinné produkty si můžete zakoupit u něho v apatyce. A pokud jde o mou novoroční návštěvu, křeče během tří dnů pominuly a během sedmi dnů zmizely. Bylo to stejné, jako v minulosti, kdy jsem za panem Havelkou s nějakým akutním problémem zašel. Zázrak?
Já nevím. O panu Havelkovi se říká, že je jasnovidný a že datum narozením, které si od vás vyžádá ke své diagnostice, ani nepotřebuje. To se ale říká, nedokážu to posoudit. Posoudit jsem nicméně schopen to, že mé problémy zmizely.
A víc o tom už psát nebudu, protože tahle země, myslím, na zázraky není připravena.

(Tento článek vyšel v únorovém čísle magazínu Náchodský swing)



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)