Jak se dělá kniha s kapelou Horkýže Slíže? Hodně kebabu, cesty vlakem a seriál v autě

Nevím to přesně, ale myslím si, že nápad oslavit pětadvacet let kapely Horkýže Slíže nejenom dvěma koncertními turné v Čechách po pětadvaceti zastávkách, ale také knihou, se zrodil v hlavě Petra Fořta, manažera té slovenské skupiny. Letos v lednu mě pozval na setkání s jejími padesáti procenty (tedy se dvěma členy, Jurajem a Markem) do jedné smíchovské hospůdky a tam jsme se dohodli, že mi bude ctí tu knihu napsat. Má idea byla absolvovat větší část jarního turné formace s ní a na různých místech nechat knihu z rozhovorů vzniknout. Představa byla taková, že přijedeme do nějakého města a tam si budeme v šatně povídat třeba o hotelích, v nichž kapela během své kariéry přebývala.
A tak se také stalo.
Výsledkem je publikace Horkýže Slíže – Kontiňju, Pokračujeme…, která vyšla už na začátku prázdnin. Je v ní celý příběh slovenské skupiny vsunutý do tematických bloků, a ještě k tomu reportáž z části jarního turné. Musím říct, že mi v té době, tedy od začátku března do začátku května letošního roku, kluci z Horkýže Slíže velmi pomohli, protože jsem prožíval dosud nejhorší období ve svém životě. Být s nimi na koncertech a moci pracovat na knize o nich pro mě tehdy znamenalo víc, než si uvědomovali. Těším se, až jim za to budu moci poděkovat.
Ještě pár zajímavostí. Obvykle jsem jezdil na místa koncertů po své ose, tedy vlakem, a ve většině měst jsem si k jídlu kupoval kebab. V Havlíčkově Brodě, kde ho měli skvělý, jsem ale narazil na velice unavenou kapelu a kytarista Juraj mi hned při příjezdu oznámil, že nebudou schopni říkat vůbec nic, protože únava z turné na ně dopadla vší silou.
V tom Havlíčkově Brodu nevznikla ani jedna kapitola, jak bylo v plánu, ale vymysleli jsme tam název knihy. Původně se nabízející Mám v piči… byl v mžiku zapovězen. Já navrhl název Nazdar!, na který se mládenci moc netvářili, a pak přišel Kuko a řekl: Kontiňu. A bylo. Takže jsem do Havlíčkova Brodu nejel zbytečně.
Mezi námi, největší nuda s touhle kapelou byla při cestě autem z koncertu v Krnově do Zlína. Hoši totiž při jízdě sledovali nějaký seriál, a sledovali ho tak pozorně, že jsme málem zapomněli zastavit na močení. Nedovolil jsem si ani jen zhluboka nadechnout, protože bylo vidět, jak moc mládenci seriál prožívají. V jednu chvíli dokonce kytarista Mário nadšeně odhadl další průběh děje a za chvíli se k jeho velké radosti ukázalo, že se nemýlil. Byl za to od ostatních pochválen.
Kniha nicméně vznikla. Je napsaná česky a koupit si ji budete moci na podzimních koncertech kapely nebo na jejím e-shopu. A aby toho nebylo málo, vzniká i slovenská kniha o historii Horkýže Slíže. Píše ji Julo Viršík, bratranec bubeníka Marka. Nevím, kdy vyjde, ale nachystat dvě knihy o jedné kapele ve dvou jazycích (neboť ta Julova bude napsána slovensky) mi přijde docela frajeřina.
Při vzniku té knihy jsem se také přesvědčil, že Jakub Deml, který se mnou na několika výjezdech byl, je nejenom skvělý fotograf, ale i bezvadný parťák. A mám strašně rád titulní fotku celé knihy, jejímž autorem je Jakub Červenka.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)