Být slušný, a vyrazit…

BSP6a25fa_drahos_poutak_web
Prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman. Nemám důvod se domnívat, že byly jakkoli zfalšované či temnými silami ovlivněné, a tak mohu přijmout pouze fakt, že nadpoloviční většina tohoto národa stávající hlavu státu zvolila a měla pro to jistě pádné důvody. Nemám z toho radost, volil jsem druhou osobnost, ale přijímám to jako skutečnost.
Zemanův protikandidát Jiří Drahoš prožil úžasný příběh, na který bychom neměli zapomenout. Během něho hlásal věci, které se mi líbí, i takové, o kterých trochu pochybuji. Jedním z jeho hlavních sloganů však byl apel na politickou a lidskou slušnost, a to jsou vlastnosti, o jejichž funkčnosti nepochybuji ani trochu.
Mohu si myslet, že právě slušnosti se v českém politickém životě nedostává v tak hojné míře, abychom měli pocit, že žijeme v zemi, která oslní právě tím. Drahošův apel nicméně chápu i jako výzvu ke slušnosti mezi námi, lidmi, kteří nejsme v politice. A přijímám ho.
Nový rok je dávno za námi, ale já si po vyhlášení výsledků prezidentských voleb dal jeden velký závazek. Chci slušnost a lásku (myšleno v duchovním rozměru) mít ve svém životě nad ostatním. Domnívám se totiž, že pouze osobním příkladem lze tyto dvě věci šířit a třeba někdy dojít k tomu, že se těmto vlastnostem začne v naší zemi dařit.
V tomhle mi příběh Jiřího Drahoše přijde nejsilnější a nejvíc inspirující. Jeho příchod a kandidatura proto rozhodně nebyly marné. Koneckonců, i Miloš Zeman po volbách prohlásil, že chce být pokornější a méně arogantní, čímž uznal, že takový nebyl. Možná se už něco začalo dít…
A jsem si skoro jist, že o hledání cesty ke slušnosti a lásce teď v České republice přemýšlí mnoho lidí. Až utichnou emoce, je možné vyrazit.
(Pokud někomu tyto řádky připadají příliš patetické, omlouvám se za to)

V opilosti na tašku

how-to-pee-like-a-super-hero-21339-1271003088-336
V pondělí v noci jsem si to štrádoval pěšky z redakce a následné schůzky domů. Na Palackého náměstí v Praze, u budovy ministerstva zdravotnictví, se motal opilý chlapík. Přešlapoval na ploše pěti metrů a bylo patrné, že to, co jej tíží, není jen opilost, ale i nepříjemný tlak v močovém měchýři.
Pod paží měl vkusnou koženou tašku. Po chvíli se rozhodl k činu a zastavil. Přistoupil k budově a tu tašku před sebe položil. Potom si rozepnul poklopec, zašátral uvnitř a po chvíli počal s úlevou močit.
V opilosti nicméně čůral přímo na tu vkusnou koženou tašku, a co čert nechtěl, byl naprosto přesný, takže jeho proud ani na okamžik neminul „terč“.
Když skončil, upravil se, popadl nevkusně pomočenou tašku, strčil si ji zase pod paži a pokračoval směrem, který si vybral.

Seděli jsme spolu, ale já byl sám

dove-opt-3
Mně velice blízká osoba bojovala loni o život. Jezdil jsem za ní co dva dny do nemocnice, pokaždé na kus řeči a s nějakým tím slůvkem povzbuzení, protože ta jsou v nemocničních zdech důležitá. První těžká operace nedopadla uspokojivě. Něco se nepovedlo, něco zůstalo nevyřešené, a tak se lékařský tým rozhodl operovat mně blízkou osobu podruhé, týden po neúspěšné první operaci.
Bylo úterý, pamatuju si to přesně. Volal jsem ráno na ARO a zeptal se sestry, jestli je vhodný den přijet za mně blízkou osobou na návštěvu. Řekli mi, že sice ano, ale lékaři se rozhodli pro reoperaci a není jisté, kdy k ní dojde. „Bude to ale asi až ráno,“ dodala sestra a já vyrazil.
Na ARO jsem už našel prázdnou postel – mně blízká osoba byla na operačním sále. Sestra se mi omluvila a navrhla, abych zůstal v objektu nemocnice a vyčkal, až operace skončí. Byl to dobrý nápad. Rozhodl jsem se na jeho základě pak ihned zpravit blízké o tom, jak druhý zásah, stejně vážný jako ten první, dopadl.
Usadil jsem se v přízemí nemocničního areálu a v bufetu si objednal kávu. Seděl jsem u stolu sám, přemýšlel o životě, jeho smyslu i smrti, a modlil se za mně blízkou osobu na operačním sále.
Za hodinu jsem se dozvěděl, že zásah dopadl dobře, pacient je stabilizovaný a bude se uzdravovat. Poděkoval jsem a z nemocnice odjel s tím, že cestou obvolám zainteresované a dobrou zprávu jim sdělím.
Tři dny poté navštívila jiná mně blízká osoba tu první blízkou osobu v nemocnici. Jejich dialog byl šokující.
Pacient: „V úterý jsem přece na žádné operaci nebyl.“
Návštěva: „Jak to? Vždyť tě operovali.“
Pacient: „V kolik hodin?“
Návštěva: „Ve tři.“
Pacient: „Tak to je hloupost, protože jsem o půl čtvrté seděl s Jardou dole v bufetu a pili jsme kafe.“
A myslel to vážně. Člověk, který mimo to, co vidí kolem sebe na zemi, nikdy v nic jiného nevěřil. Ani v bohy, ani v duchy, ani v anděly.
Já tam na tom kafi opravdu seděl. Vím ale bezpečně, že jsem byl sám. On byl na operačním sále.

Pět let stará vesta

Franz
Mám kamaráda, který je – kulantně řečeno – popleta a zmatkař. V podstatě nic, co se kolem něho děje, jej nezajímá, a tak se vždycky diví, když musí na úřad, k lékaři nebo jinam mezi lidi, aby vyřídil problém, který vyřídit pro své blaho musí. Je to trochu mimoň, ale mám ho rád.
V neděli ráno mi volal a divil se: „Ty vole, co se to děje?“
„Co myslíš?“ zeptal jsem se vlídně.
„Všude melou něco o Zemanovi a nějakým Dobešovi…“
„Drahošovi,“ opravil jsem ho. „To, co se děje, jsou prezidentské volby.“
„Volby prezidenta? Ty vole, vždyť byly někdy loni,“ podivil se.
„No vidíš, a jsou tu zase,“ ubezpečil jsem ho.
„Hmmm… Hele, a jak dopadl Franz?“
Zarazil jsem se a zamyslel. A když mi to po chvíli došlo, odpověděl jsem mu diplomaticky: „Špatně, nedostal se do dalšího kola.“
„Hmmm…, tak to je v prdeli. Já ho volil.“
Jak říkám, mám toho chlapa rád. I když nosí pět let starou vestu.

Takže píšu…

rap2
Ve čtvrtek v noci jsem cestoval v Praze metrem z Českomoravské na Smíchov. Na stanici Palmovka přistoupili dva mládenci, na první pohled příslušníci hiphopové komunity – kšiltovka, volné tepláky, drzý kukuč, znáte to. V jedné ruce měli vodku, ve druhé mirindu a doprovázela je mimořádně družná nálada.
Byla tak družná, že každému, kdo se jim přimotal do zorného pole pohledu, nabídli usrknout ze své lahve vodky. Všichni je sice odmítli, včetně mé maličkosti, nicméně oni dali zdviženým palcem každému najevo, že si jejich postoje váží a že jej respektují. Do vozu prostě vnesli přátelskou atmosféru.
Když už těch odmítnutí bylo příliš, vybrali si mě na pár otázek. Byli celkem nevinné – odkud jedu, co jsem tam dělal, proč odtamtud jedu, proč jsem to dělal a proč bych to dělat třeba neměl, jestli nechci jet jinam, jestli s nimi půjdu kalit, a když ne, tak proč. Leckdo by jim za takovou sérii pitomých dotazů možná nakopal zadek, ale já měl trpělivost, protože mě bezelstná nálada hochů, kteří už přiznali, že se hlásí k hiphopové komunitě, bavila.
Otázky se na mě sypaly dál a došlo i na tu, jež se týkala mého zaměstnání. Přiznal jsem, že jsem novinář, a hoši uznale kývli. Potom si něco dlouho šeptali, až jsem se začal bát. Nakonec vstali, přistoupili ke mně, a jeden z nich se mi zadíval vážně do očí a zaškemral: „Dělám rychlej britskej rap. Napiš o mně.“
Odpověděl jsem: „S radostí.“
A on na to: „Napiš klidně, že jsem kretén, ale napiš o mně.“
Já na to: „Rád to udělám.“
A on odvětil: „Tak jo, a fakt napiš, že jsem kretén.“
Potom vlak zastavil a on s kámošem vystoupil.
No a já o něm právě napsal.

Horoskopy na rok 2018

astrology-993127_1280
Hned několik technicky náročných způsobu výpočtu ročního horoskopu jsem spojil v metodu, která je v tomto oboru progresivní, neřkuli převratná. A tak zatímco se mnozí z vás prodírali kocovinou po silvestrovské noci, sestrojil jsem pro vás astrologický výhled na rok 2018. Zhruba na čtyřicet procent o něm lze říct, že je z poloviny přesný.

Beran
Letošní jaro zapudí všechny vaše pochybnosti tak důkladně, že už v červnu žádné nebudete mít. Zastihne vás to ale pohříchu nepřipravené, a tak si jich zase v létě na dovolené s náhodnou známostí ze stanování ve východoslovenském podzemním kempu nasbíráte dostatek, zvláště těch zdravotních. Na podzim dostanete nabídku stát se ministrem financí ve čtrnáctém menšinovém kabinetu Andreje Babiše. Odmítněte to, stejně nedostanete důvěru. Ve vašem okolí se pak v listopadu narodí dítě, u kterého bude i jeho matka pochybovat o tom, že je jeho matka. Nepleťte se do toho, na tom mejdanu jste zkrátka nebyli.

Býk
Vaše záliba v nošení obnošených tepláků se prohloubí v únoru. Nastydlé klouby budete v březnu léčit u specialisty, který vám v rámci svého lékařského výzkumu nabídne bezplatnou amputaci libovolné končetiny. Vezměte si čas na rozmyšlenou a do té ordinace už se nikdy nevstupujte – s artrózou to ostatně bude snadné. V červnu si konečně uvědomíte, že svou touhu jezdit do práce tramvají můžete naplnit jen ve městech, kde tramvaje jezdí. V září se přestěhujete do Brna, Ostravy nebo Prahy. Na podzim budete zpět doma a pocítíte, že nastal čas na změnu účesu. Zvolte takzvaný levotočivý neandrtálský přesmyk, účes, který ještě v České republice nikdo nenosí. Buďte první, a bude to jediné prvenství, které na vás letos čeká.

Blíženci
Vaši posedlost vlastním krokem zmírní lednová návštěva postmoderního baletu Hromobití u Timura. Po jeho zhlédnutí si též začnete vážit vlastního jména. V dubnu spatříte UFO, a protože se tou zkušeností pochlubíte, květen strávíte ambulantní léčbou u očního specialisty. V létě na vás čeká nový vztah, který by měl vydržet do konce roku, pokud budete pravidelně dvakrát denně mumlat „kokotnáš“. Je to nejvyšší magická modlitba bájného atlantského kmene Hwrsssedorms, který proslul tím, že s největší pravděpodobností nikdy neexistoval. Přesto se jeho zástupce, narozený ve znamení Blíženců, pokusí na podzim v nefunkční parlamentu prosadit zavedení státního svátku Den mumlání. Premiér se ho zbaví tím, že mu povolí mumlat každý den.

Rak
Pokud budete v lednu v prezidentských volbách volit současného prezidenta, v únoru se vám na zádech vytvoří nevyléčitelný plastový hrb a v březnu se dokonce začnete současnému prezidentovi podobat, což jistě nechcete. V květnu bude ideální doba pro naplnění vaší touhy vystřelit se vlastnoručně sestrojeným samostřílem do kosmu. Nedopadne to ale dobře, samostříl vám v předvečer události odcizí obecní kleptoman a vrátí vám ho až v zimě, značně oslintaný. Bude vám také vyprávět, jak je v kosmu. V létě nebude čas na lyžování, v zimě nebude čas na slunění. Připravte se na to, ono se to plete. Když si budete celý rok prozpěvovat nějakou hezkou melodickou písničku od kapely Cannibal Corpse, uvidíte na Vánoce zlaté hovádko. Po dvou dnech se rozpustí v lihu.

Lev
Vaše lakota vás v únoru dovede do stavu, kdy odmítnete dávat peníze sami sobě. Zlepší se to v březnu, kolem osmého dne toho měsíce se poprvé nasnídáte za své. Zásadní setkání vás čeká v dubnu. V tom měsíci se tedy raději vyhýbejte lidem a choďte jen na místa, kde nejsou. Třeba na koncerty kapely „Stará vesta poďobané Gabči“, která hrává bez sebemenšího zájmu lidu dvakrát do roka u sebe ve zkušebně kdesi na Podorlicku. Pravá láska přijde v září. Poznáte jí snadno, v příjmením bude mít písmenka X, Ž, Č a Ň. V listopadu navštívíte logopeda. V prosinci se těšte na první veřejný koncert kapely „Stará vesta poďobané Gabči“. Odehraje se v non-stop hračkářství kdesi na Nadorlicku. A nikdo na něj nepřijde. Ani vy.

Panna
Vaše pětka vlevo nahoře je stále zkažená. Vydržíte-li ještě dva roky, sama se rozdrolí. Kvůli tomuto hendikepu ale nebudete na jaře moci přijmout post ministra zdravotnictví v desáté Babišově vládě. Nevadí, stejně byste nedostali důvěru. Na záda si nechte vytetovat číslo 42. Jen ti nejchytřejší pochopí, že to vlastně znamená 6, a budou vás mít za intelektuály. V září čtěte knihy pouze pozpátku, v říjnu pouze zprava do leva a v listopadu nadávejte pouze maďarsky, protože jedině tak se přiblížíte pocitu hokejového puku mířícího za záda zaskočeného brankáře. Pokud po takovém pocitu netoužíte, nečtěte knihy pozpátku, ani zprava do leva a už vůbec nenadávejte maďarsky. Byli byste za idioty.

Váhy
Ze všeho nejdříve si uvědomte, že pokud nezpíváte, nikdy nebudete Českým slavíkem. S tímto vědomím vykročte do zimy i jara a na dubnovém koncertu Metalliky v Praze vyhledejte muže se vstupenkou na stání s výrobním číslem 537956145238xxkl2589su314jts66. Má pro vás důležitou zprávu od vašeho letitého ctitele (ctitelky), která říká, že nemáte nikam spěchat, a zároveň vám prozradí heslo do Františčina stolního počítače. V létě vám dojde, že si z vás někdo vystřelil, protože Františka nikdy počítač neměla. To heslo vás nicméně vpustí do šanonu spolku Punk-Ass, v němž objevíte tři nová hesla pro vstup do kontejneru na plasty svého ctitele (ctitelky). Zdá se vám to složité? Ano, je to velmi složité. V prosinci budete svého ctitele (ctitelku) nenávidět.

Štír
Váš horoskop je natolik katastrofální, že si jej netroufám zveřejnit celý. Proto uvádím alespoň klíčová slova, která by vás měla dostatečně varovat. Jsou to: rolba, mokvat, šelest, láska, francouzská šlehačka, varan, Cidlina, cit, něha, protitah. To, myslím, jako důkaz muk, do kterých byste se letos mohli dostat, stačí. Zabráníte tomu, budete-li pravidelně pít pampeliškový odvar z kopřiv. Astrologie má vždycky řešení!

Střelec
Spousta věcí jde sama, jen to nejdůležitější ne. A tak zatímco hodinky na baterky nemusíte natahovat, vaše oblíbené kapely nekoncertují každý den. Byla by to velká tragédie, ale naštěstí vás potkají jiné, které vás z toho dostanou. Pečujte o vše, co je ve vašem okolí modré. Zajistí vám to snadný přehled o tom, o co máte pečovat. Vyhýbejte se koncertům skupiny Katapult, protože vás na nich budou nutit zpívat. V září si vsaďte Sportku. Nevyhrajete, ale bude to vzrůšo. A na tu blondýnu (na toho blondýna) přestaňte myslet, tahá vás za nos. Není to blondýna (blondýn), ve skutečnosti je plešatá (plešatý).

Kozoroh
Pokud chcete předejít vážným konfliktům, vždy, když někam vstoupíte, omluvte se za to, jak vypadáte. Říká se tomu prevence. V dubnu si dejte pozor, abyste neotěhotněli. Týká se to i mužů a nebezpečné pro vás budou ruiny rozbořených novostaveb z loňského roku. V červenci využijte daru trpělivosti, který jste dostali do vínku, a čekejte. V září vám to už bude dlouhé, tak si obstarejte pilu a naučte se na ní vybrnkávat písničku Holubí dům. Na podzim se zapomenete v obchodě se zdravou výživou omluvit za to, jak vypadáte. Počítejte proto s problémy. Zásadně nicméně nepřijímejte drzý návrh vystupovat pod nějakým pitomým pseudonymem ve Freak Show. Tak strašné to zase není. Přesto pomýšlejte na drobnou plastickou operaci celého těla. Ruku na srdce, jabloň neplodí mrkev. (Mimochodem, vůbec nevím, jak tahle věta souvisí s předtím řečeným, nicméně v tom horoskopu byla).

Vodnář
Váš letošní horoskop je tak pozitivní, že se zdráhám ho kvůli případné závisti jiných komentovat či zveřejňovat. Uvádím tedy jen jeho klíčová slova či slovní spojení, které jsou dostatečným důkazem pozitivních změn, jež se budou od ledna jenom sypat. Jsou to: zmrd, kulka, tři kokoti v čele, plebs, mínus padesát stupňů ve stínu, průtokoměr a Punkva. Bude to nesporně příznivý rok. Zvláště s těmi třemi kokoty v čele. A pobývejte přes noc na hradech, načerpáte tam duchovní energii z plísně třetího řádu. Jezděte tam s přáteli. Ochrání vás.

Ryby
Upřímně řečeno, ten písňový text o karpálním tunelu, jenž jste složili první den v letošním roce pro kapelu, kterou chcete v březnu založit, je otřesný. Rýmy typu „tunel – chumel“, nemotorná provokace namířená proti Donaldu Trumpovi „karpál – mentál“, podobenství o stavu současné kosmonautiky „bota – slota“, infantilní generační ekologická výpověď „pacholíček – tuna víček“ či drsná sexistická narážka „brzy – v tvrzi“ vám projdou leda tak na tancovačce vysloužilých operatérů v domovech pro zatvrzelé někde v Zanzibaru. Odhoďte proto pero a začněte pít kvalitní dánská vína. V létě je jich na černém trhu dostatek, dovážejí se z Číny. Na podzim pamatujte na své kutilství a sestrojte motokáru se zápalným motorem na sirovodík. Vyhýbejte se nicméně pravotočivým zatáčkám, a to celoročně. V říjnu choďte s postrojem na pakoně bahenní místo stehenního náramku a v listopadu si přečtěte něco od Donalda Raye Pollocka.