Pátrání po záhadných Drum Bun. A kdo se z nich vyklubal

šatna
Divokej Bill měl ve čtvrtek 24. ledna vyprodaný výroční koncert v pražské O2 areně. Co na tom, že dvacet let měl loni a koncertní oslava mu sklouzla do roku letošního, jeho jednadvacátého. Byly to narozeniny, a basta. Ať si říká, kdo chce, co chce.
Zpočátku jsem nevěnoval příliš pozornosti rumunské skupině Drum Bun, kterou Divokej Bill pozval jako svého hosta. Nikdy jsem se nepokoušel si ji vygooglovat, protože jsem žil v domnění, že to bude jen taková zajímavost. A skutečně byla, a pořádná.
Hodinu a půl před začátkem koncertu jsem se mohl za Divokým Billem zastavit v šatně O2 areny. Dovedl mě tam Pavel Turner, který se mu stará o kontakt s médii a který mě již týden před koncertem na naší schůzce směle vyzval, abych si nenechal ujít předskupinu z Rumunska a přizval ke koncertu i fotografa. Byla to pro mě pořád okrajová informace, což jsem si uvědomil až ve čtvrtek večer v osm hodin, kdy ta kapela nastoupila na pódium. Ale nepředbíhejme.
V šatně při povídání s Divokým Billem došlo i na onu rumunskou předkapelu. Zpěvák a kytarista Vašek Bláha s ledovým klidem přiznal, že se s ní jeho formace setkala na festivalu v rumunském Banátu, všichni si společně dali pivko a došlo k přátelskému pozvání. Potud mělo vše logiku.
Následně jsem se však zeptal, jestli je to dobrá kapela, a Vašek mi odpověděl, že ano, protože hraje něco jako Divokej Bill. Když dodal, že zpívá rumunsky, česky i anglicky, zarazil jsem se. Takový jazykový mix není úplně obvyklý. A zarazilo mě i to, že mají obě kapely stejné iniciály.
V tu chvíli jsem si uvědomil, že sedíme v šatně skupiny Drum Bun. Bylo to napsané na dveřích. V místnosti však byl pořádek, bylo patrné, že v ní rozhodně nedlí osm lidí z nějaké rumunské skupiny, protože nikde nebylo nic vyloženo na stolech či na zemi. Byl tam větší pořádek než u mě v bytě.
V tu chvíli mě ta kapela začala zajímat a já se rozhodl, že si její vystoupení rozhodně nenechám ujít. Když pak v osm večer přišla na pódium a spustila, rozesmál jsem se od ucha k uchu. Drum Bun tvořili všichni členové Divokýho Billa a zpívali své písně, na které se ve velkém koncertním programu nedostalo. Drum Bun prostě hráli akustický set utkaný z písní Divokýho Billa. Publikum bylo sice zpočátku lehounce zmateno, následně ale vtip svých oblíbených hudebníků přijalo.
Divokej Bill prostě vzal oslavy svého výročí vážně a udělal sám sobě předkapelu. Velký obdiv patří všem z jeho týmů, kteří to několik měsíců nikomu nepovolanému neprozradili. Skvělá práce, skvělý fór.

Přiložený snímek jsem pořídil v šatně skupiny Drum Bun, kde jsem dělal před koncertem rozhovor s částí Divokýho Billa. Všimněte si, jaký tam byl pořádek. Po Drum Bun ani památky.



Přidat komentář

(Povinné)
(Povinné)
(Povinné)