Mrazivá hlubina od Libně

Moji blízcí přátelé dostatečně dobře znají historky popisující mé notoricky se opakující neúspěchy u žen, a tak pro ně nebude tento příspěvek nijak přitažlivý. S trochou nadhledu a sarkasmu lze nicméně právě v něm objevit vcelku přesný a až překvapivě podrobný popis toho, jak to u mě obecně v této životní disciplíně chodí. Vyrazil jsem…

Dětská radost i bolest na Kabátu

Nevím, čím to je, ale velmi silné zážitky z koncertů kapely Kabát mám spojené s dětmi, které na ně v doprovodu svých rodičů chodí. Před deset lety v Hradci Králové jsem v návalu dobrosrdečnosti nabídl malinkaté mamince vedle, že toho jejího sedmiletého pořízka vezmu na hřbet, aby viděl a nedrancoval její záda. Radostně souhlasila, klučík…

Masturbace se líbila

Tahle historka je z první poloviny devadesátých let, kdy se na pražské scéně hlásila o slovo metalová kapela Masturbace. V seskupení tehdy hráli základní školou povinní muzikanti, ke kterým jsem řízením osudu coby hudební publicista přišel. Pozvali mě na svůj koncert a já vyrazil. Byl to mejdan kapely Masturbace a jejích spolužáků. Detaily koncertu si…

Vyprázdněnost prezidenta Zemana

Prezident (bohužel) této země pokračuje ve své one man show nazvané „Miluju svou sociální vyprázdněnost“ a opět o někom veřejně řekl, že je svině. Obecně je to další položka v jeho politováníhodném chování a působení v roli, do které nikdy nedorostl a nezmoudřel. Sleduju, že je to proti srsti i mnoha lidem, kteří jej před…

Rezignoval jsem na funkci šéfa žánrových Cen Anděl

V sobotu 28. října 2017 jsem písemně rezignoval na funkci šéfa žánrových Cen Anděl. Udělal jsem to poté, kdy se mi ani v nejmenším nepodařilo v nově ustanoveném výboru, který Ceny Anděl připravuje, prosadit svou vizi co nejširších žánrových cen tak, aby byli oceněni ti nejlepší ze všech stylů a žánrů na české hudební scéně…

Mináž argumentů po koncertě Chinaski před ostravským nádražím

Poslouchat cizí hovory se nemá, to je mi známo. Kdybych ale chodil po tomhle světě a některé z nich neposlouchal, bych byl ochuzen o tak rozkošné okamžiky, že by můj život byl bezmála poloviční. A tak chodím a uši mám našpicované. V úterý večer jsem byl v Ostravě na prvním koncertu velkého turné kapely Chinaski….

Pojďme dál, známe přece své štěstí

Jakmile bylo na dvě stě procent jasné, že tyto demokratické parlamentní volby ovládne nejenom hnutí ANO, ale i Okamurova SPD, volalo mi pár přátel a položilo mi jasnou otázku: „Co budeme dělat?“. V mém světě Facebooku to totiž ještě dnes ve dvě hodiny odpoledne vypadalo, že to Babišova a Okamurova parta nedokážou. Následující hodiny ale…

Tři životní poučení z Karlových Varů

Můj sobotní výlet do Karlových Varů na koncert skupiny Kabát se neobešel bez klíčových postřehů. Kromě toho, že mě překvapilo, jak malé je centrum města a že mi lidé z hotelu Adria tvrdili, že k hokejové hale je to od nich tak čtyřicet minut (tedy daleko a měl bych raději použít služeb autobusu), byť to…

Tvrdý chléb moderátorů

Obdivuji Lucii a Tomáše Peterkovy. Pokud nevíte, o koho jde, pak vězte, že tihle dva nejenom že moderují své pořady na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové, ale uvádějí řadu kulturních akcí v celé zemi. Jsou to profesionálové každým coulem, a pokud se nepletu, Tomáš dokonce namluvil hlášení do brněnských šalin, což lze směle považovat za…

Tak jak to uděláme? Píčus, anebo ne?

V sobotu ke mně v Praze přistoupil sběrač příspěvků pro jakousi organizace něčím postižených a požádal mě, abych byl tak hodný a nějakou kačkou přispěl do pokladničky, kterou mi hrdě ukazoval. Rozhodl jsem se, že tak hodný budu a sáhl jsem do pravé kapsy u kalhot, ve které obvykle nosím drobné. Zalovil jsem hluboko na…